1910 - 1920
Společnost “Anonima Lombarda Fabbrica Automobili”, A.L.F.A., vzniká v roce 1910 z nepodařeného průmyslového komplexu postaveného v Portellu v Miláně Alessandrem Darracqem v roce 1907. Alfa pod vedením Cav. Ugo Stelly uvádí do života řadu modelů, které z ní brzy udělají konkurenceschopnou firmu a které se odlišují výkonností a jízdními vlastnostmi: 24 HP je absolutně první vozidlo pojmenované ALFA (cena 12.000 lir), od něj jsou odvozené modely 40-60 HP s robustnějšími motory.
Pro Alfu tím začíná dobrodružství závodů, přerušené v roce 1915, kdy se zabývá vojenskými dodávkami a dostává se do okruhu společností kontrolovaných Nicolou Romeo. Na konci války, v roce 1919, se automobily stávají znovu protagonisty firmy a v roce 1920 vzniká první vozidlo se značkou Alfa Romeo: “Torpedo 20-30 HP”. Znovu začínají závody.
1930 - 1940
Na konci roku 1932 dojde u Alfy Romeo k dalšímu převodu vlastnictví, které bude posledním až do doby jejího odkoupení ze strany Fiatu.
Vlastníkem Alfy se stává I.R.I. (Institut pro průmyslovou obnovu) a oznamuje její stažení ze závodů. Na místo čtyřlístku pokračují milánská červená auta v účasti na závodech pouze ve znamení vzpírajícího se koně stáje Ferrari, která zastupuje Alfu v závodech. Pod vedením Uga Gobbata jsou zmodernizována výrobní zařízení, přechází se na linkovou výrobu a je zahájena výroba nákladních aut a autobusů. V druhé polovině třicátých let je podnik nabitý energií. Sportovní činnost pokračuje v tak ostrém tempu, že odsune na druhou kolej sériovou výrobu. V roce 1937 vystřídal Gioacchino Colombo Vittoria Jana a v roce ’38 vzniká stáj Alfa. Sportovní činnost je ovlivněna politickým klimatem a sankcemi: Mussolini zakazuje italským pilotům závodit ve Francii a v roce ’39 se neuskuteční ani závod Mille Miglia. Intenzifikuje se výroba leteckých motorů. Začíná stavba výrobního závodu v Pomigliano d’Arco.
1950 - 1960
V padesátých letech se vrhne Alfa do navrhování sériových vozů. Chce tím dosáhnout dvojího cíle: zavést výrobu se systémy montážních linek a kapitalizovat sportovní výsledky výrobkem s vysokými jízdními výkony. Je to období intenzivního a šťastného tvůrčího rozvoje. 1900 nachází řešení, která vyhovují stále náročnějšímu trhu, “eskadra” 159 je neporazitelná a vyhrává v roce ‘50 a ‘51 mistrovství světa. Jedna verze 1900, kterou si ještě mnozí v Itálii pamatují, je policejní "panter", který Alfa dodává od roku 1953 "mobilnímu týmu" hlavních italských policejních ředitelství v charakteristické černé livreji. Ale skutečným výkvětem výrobce je Giulietta Sprint. V těchto letech vzniká tendence, která se bude rozvíjet v budoucnu: spolupráce mezi vnitřními studijními centry výrobců a vnějšími návrháři karosérií. I nadále jsou představovány vozy, které uvádí na trh “made in Italy”. Styl Alfy diktuje zákon: vedle sériově vyráběných vozů se vytvářejí mi mimosériové vozy, unikátní kousky nebo kusy s omezeným počtem, vytvořené slavnými karosáři. V roce 1958 se Alfa Romeo dohodne s Renaultem na sestavování limuzíny “Dauphine”.
1970 - 1980
Sedmdesátá léta jsou pro Alfu Romeo obdobím bohatým na kontrasty. Potíže při vedení firmy střídají sportovní úspěchy. Toto období je podmíněno ekonomicko-finanční situací firmy, která nedokáže zcela reagovat na požadavky trhu a kromě toho musí čelit energetické krizi. Sportovní výsledky jsou na druhé straně velmi uspokojivé, např. Mistrovství Marche, kde Alfa zvítězila v roce 1975 s “33 TT 12”, úspěch se opakoval v roce ‘77. V roce 1972 opouští Alfu Romeo Luraghi a teprve v roce 1978 přichází Ettore Masaccesi, který zahájí novou restrukturalizaci, druhou po restrukturalizaci realizované Ugem Gobbatem ve 30. letech, s cílem zapojit firmu lépe do nové hospodářské a tržní konjunktury.
1990 - 2000
Je to desetiletí obnovy. Z výrobního závodu v Pomiglianu d’Arco vyjíždí 155, následovaná 145 a 146, zatímco z Arese vyjíždí ohromující tvary nových modelů Spider a GTV. Rok 1997 je rokem 156, která v roce 1998 obdrží ocenění “Auto roku 1998”. V roce 1998 vyjíždí nová vlajková loď, 166. A nakonec rok 2000, brána třetího tisíciletí, rok 147, která získá prestižní titul “Auto roku 2001”.
Společnost “Anonima Lombarda Fabbrica Automobili”, A.L.F.A., vzniká v roce 1910 z nepodařeného průmyslového komplexu postaveného v Portellu v Miláně Alessandrem Darracqem v roce 1907. Alfa pod vedením Cav. Ugo Stelly uvádí do života řadu modelů, které z ní brzy udělají konkurenceschopnou firmu a které se odlišují výkonností a jízdními vlastnostmi: 24 HP je absolutně první vozidlo pojmenované ALFA (cena 12.000 lir), od něj jsou odvozené modely 40-60 HP s robustnějšími motory.
Pro Alfu tím začíná dobrodružství závodů, přerušené v roce 1915, kdy se zabývá vojenskými dodávkami a dostává se do okruhu společností kontrolovaných Nicolou Romeo. Na konci války, v roce 1919, se automobily stávají znovu protagonisty firmy a v roce 1920 vzniká první vozidlo se značkou Alfa Romeo: “Torpedo 20-30 HP”. Znovu začínají závody.
1930 - 1940
Na konci roku 1932 dojde u Alfy Romeo k dalšímu převodu vlastnictví, které bude posledním až do doby jejího odkoupení ze strany Fiatu.
Vlastníkem Alfy se stává I.R.I. (Institut pro průmyslovou obnovu) a oznamuje její stažení ze závodů. Na místo čtyřlístku pokračují milánská červená auta v účasti na závodech pouze ve znamení vzpírajícího se koně stáje Ferrari, která zastupuje Alfu v závodech. Pod vedením Uga Gobbata jsou zmodernizována výrobní zařízení, přechází se na linkovou výrobu a je zahájena výroba nákladních aut a autobusů. V druhé polovině třicátých let je podnik nabitý energií. Sportovní činnost pokračuje v tak ostrém tempu, že odsune na druhou kolej sériovou výrobu. V roce 1937 vystřídal Gioacchino Colombo Vittoria Jana a v roce ’38 vzniká stáj Alfa. Sportovní činnost je ovlivněna politickým klimatem a sankcemi: Mussolini zakazuje italským pilotům závodit ve Francii a v roce ’39 se neuskuteční ani závod Mille Miglia. Intenzifikuje se výroba leteckých motorů. Začíná stavba výrobního závodu v Pomigliano d’Arco.
1950 - 1960
V padesátých letech se vrhne Alfa do navrhování sériových vozů. Chce tím dosáhnout dvojího cíle: zavést výrobu se systémy montážních linek a kapitalizovat sportovní výsledky výrobkem s vysokými jízdními výkony. Je to období intenzivního a šťastného tvůrčího rozvoje. 1900 nachází řešení, která vyhovují stále náročnějšímu trhu, “eskadra” 159 je neporazitelná a vyhrává v roce ‘50 a ‘51 mistrovství světa. Jedna verze 1900, kterou si ještě mnozí v Itálii pamatují, je policejní "panter", který Alfa dodává od roku 1953 "mobilnímu týmu" hlavních italských policejních ředitelství v charakteristické černé livreji. Ale skutečným výkvětem výrobce je Giulietta Sprint. V těchto letech vzniká tendence, která se bude rozvíjet v budoucnu: spolupráce mezi vnitřními studijními centry výrobců a vnějšími návrháři karosérií. I nadále jsou představovány vozy, které uvádí na trh “made in Italy”. Styl Alfy diktuje zákon: vedle sériově vyráběných vozů se vytvářejí mi mimosériové vozy, unikátní kousky nebo kusy s omezeným počtem, vytvořené slavnými karosáři. V roce 1958 se Alfa Romeo dohodne s Renaultem na sestavování limuzíny “Dauphine”.
1970 - 1980
Sedmdesátá léta jsou pro Alfu Romeo obdobím bohatým na kontrasty. Potíže při vedení firmy střídají sportovní úspěchy. Toto období je podmíněno ekonomicko-finanční situací firmy, která nedokáže zcela reagovat na požadavky trhu a kromě toho musí čelit energetické krizi. Sportovní výsledky jsou na druhé straně velmi uspokojivé, např. Mistrovství Marche, kde Alfa zvítězila v roce 1975 s “33 TT 12”, úspěch se opakoval v roce ‘77. V roce 1972 opouští Alfu Romeo Luraghi a teprve v roce 1978 přichází Ettore Masaccesi, který zahájí novou restrukturalizaci, druhou po restrukturalizaci realizované Ugem Gobbatem ve 30. letech, s cílem zapojit firmu lépe do nové hospodářské a tržní konjunktury.
1990 - 2000
Je to desetiletí obnovy. Z výrobního závodu v Pomiglianu d’Arco vyjíždí 155, následovaná 145 a 146, zatímco z Arese vyjíždí ohromující tvary nových modelů Spider a GTV. Rok 1997 je rokem 156, která v roce 1998 obdrží ocenění “Auto roku 1998”. V roce 1998 vyjíždí nová vlajková loď, 166. A nakonec rok 2000, brána třetího tisíciletí, rok 147, která získá prestižní titul “Auto roku 2001”.
1920 - 1930
Ve ‘20 letech je firma zasažena další krizí související s Banca Italiana di Sconto, která má v Alfě většinový podíl. Krize je tak hluboká, že to v roce 1927 vypadá na likvidaci podniku. Ale renomé, které si Alfa Romeo v Itálii i v zahraniční získala, brání zavření společnosti. Odchod Nicoly Romea v roce 1928 se kryje s prosazením šestiválcových vozidel, rychlých a brilantních. Vkus se při řízení stává vášní a skutečným “symbolem statutu”. Firma se začíná zajímat o sériovou výrobu. V roce 1929 vzniká stáj Ferrari, vytvořená speciálně pro závody.
1940 - 1950
Se vstupem Itálie do války se Alfa Romeo ocitá v situaci, kdy je zasažena početnými organizačními potížemi. Dodávek je čím dále méně a výrobní závody jsou třikrát zasaženy leteckými útoky, v roce 1940, 1943 a v roce 1944. Poslední letecký útok zastaví veškerou činnost v Portellu. V roce 1945 se práce pozvolna obnovuje, začíná se s námořními motory, leteckými motory a dokonce elektrickými sporáky s moderním a originálním designem. Obnovuje se i výroba automobilů. Od překrásné 6C 2500 k nerezavějící 158, která v roce ’50 dostává po několika úpravách na vnějším vzhledu a mnohých úpravách motoru označení 159. Alfa Romeo v těchto letech už překonala trauma z války a vítězství na závodě Mille Miglia s pilotem Biondettim se stává nejefektivnějším symbolem obnovy. Rodina Hada se vrací, aby zaujala rozhodující místo s kompletní výrobou automobilů a skvělou řadou modelů “mimo sérii” 2500, s karosérií od Pininfariny a Touringa. Rok 1950 je pro Alfu rokem průmyslového a sportovního obratu.
1960 - 1970
Alfa se zastavuje u dvou velkých limuzínách a její výroba se soustřeďuje na řadu Giulietta. Objevují se dvě verze na výkonnostní špičce, SS s aerodynamickou karosérií Bertoneho a SZ, malá soutěžní limuzína s charakteristickou formou „mýdla“, dílo Zagata. V roce 1960 se začíná budovat závod v Arese, který zahajuje činnost v roce 1963. Prvním vyrobeným vozem je Giulia, prodaná ve více než miliónu exemplářů v různých verzích. V roce 1964 je vytvořena Autodelta pod vedením Carla Chitiho. Ta vyvíjí závodní modely odvozené od modelů sériových nebo nezveřejněných. Pro Alfu Romeo jsou to důležité roky, kdy konzoliduje svoji obchodní pozici. Pro soutěže turismo je v roce 1965 speciálně vyrobena Giulia GTA (Gran Turismo Alleggerita) s hliníkovými dveřmi a kapotami. Spider je nahrazen novým modelem na mechanice Giulie a s karosérií Pininfariny. Je to Duetto s překvapujícím tvarem sépiové kosti. V závodech turismo jí dělá čest GTA, v kategorii sport 33 a i v oblasti všestranné sériové výroby se těší sportovním úspěchům. V rámci národního programu industrializace jihu staví výrobní závod Alfasud v Pomiglianu d’Arco. V roce 1970 spolupracuje Autodelta s McLarenem na dodávce motoru 8V 3000, který bude používán pro Formuli 1. Je to rok Montrealu, sen Bertoneho o světové výstavě v Kanadě.
1980 - 1990
Alfě Romeo se už nedaří navázat na proces růstu, který zažila s Luraghim, ani společný podnik s japonskou automobilkou Nissan (ARNA: Alfa Romeo Nissan Automobili) na výrobu nového vozu nepřinese kýžené výsledky. V roce 1986 ji Finmeccanica postupuje skupině FIAT, která ji soustředí spolu s Lancií do nového seskupení nazvaného "Alfa Lancia S.p.A.", které svou činnost zahajuje v roce 1987. Ve stejném roce je Centro Stile Alfa Romeo přesunuto do průmyslového komplexu v Arese: budova je projektovaná ve spolupráci s Adalbertem dal Lagem podle kritérií dávajících přednost na jedné straně tvůrčí práci a na druhé straně i racionálnímu rozmístění provozních oddělení.
“Znovuzrození” se blíží: pracuje se na vývoji nových řad Alfy Romeo a na udržení její technologické nezávislosti svázané s tradicí výrobku a značkou. V univerzu Formule 1 začínají osmdesátá léta příklonem k turbomotorům a nástupem letecké technologie do projektování a konstrukce vozidel.
2000 - 2010
Poslední etapy historie: Alfy jsou na silnicích každý den. A sportovní duch, který byl odedávna v DNA každé Alfy Romeo je znovu oživen díky výkonům verzí GTA Alfy 156 a Sportwagon. Legenda pokračuje.
